Srdeční infarkt a životní styl

SRDEČNÍ INFARKT A ŽIVOTNÍ STYL

Vydala:
VZP ČR v roce 1996
jako 5. číslo odborné edice.

Autor:
MUDr. Lubomír Berka, CSc.
kardiolog Jindřichův Hradec

  • Co je srdeční infarkt?

Srdce je pumpa, která zajišťuje přívod krve ke všem tkáním v těle. Bezchybná funkce této pumpy je základním předpokladem dlouhého a plnohodnotného života.

Srdeční infarkt (dále jen „infarkt“) je název pro poškození srdeční tkáně. Příčinou vzniku infarktu bývá nejčastěji ucpání některé větve srdeční tepny krevní sraženinou, trombem. Nejsnáze se uzavře tepna, která je již zúžena chorobným procesem, nejčastěji aterosklerózou. (Český termín pro aterosklerózu „kornatění tepen“ vcelku přesně vystihuje chorobnou proměnu, kdy původně rovný a hladký vnitřní povrch tepen se ukládáním usazenin postupně změní tak, že stěny velkých tepen mohou připomínat kůru stromů.) Porucha přívodu krve má za následek odumření části srdečního svalu. Poškozená část srdeční svaloviny se v případě příznivého vývoje zhojí jizvou.

  • Jak se srdeční infarkt projevuje?

Rozvoj srdečního infarktu je většinou provázen silnou, až krutou bolestí nebo pocitem svírání či tlaku za hrudní kostí. Bolesti se však mohou promítat i do zad mezi lopatky, do krku, do paží nebo i do nadbřišku. Doprovodným příznakem bývá úzkost, nevolnost, pocení a dušnost. Bolest s průvodními příznaky signalizuje bezprostřední ohrožení srdečního svalu nedostatkem kyslíku. Obtíže pak dále zhoršuje každá zátěž – tělesná i duševní. Při vzniku uvedených obtíží je proto nutno okamžitě přerušit každou činnost, ulehnout, pravidelně dýchat. Přetrvávají-li obtíže v naprostém klidu více než 10 až 15 minut, je nutno ihned přivolat lékaře. S lékařem je vhodné situaci konzultovat co nejdříve, i když bolesti poleví samovolně anebo nedosahují popsané intenzity.

  • Co je angina pectoris a v jakém je vztahu k infarktu?

Infarkt je nejvážnějším z projevů nedokrevnosti srdečního svalu, ischemické choroby srdeční. Neúplný uzávěr srdečních tepen, zvláště vyvíjí-li se pomalu, nemusí vést až k nejvážnějšímu stupni poškození srdeční tkáně. Málo rozsáhlé změny stěny srdečních cév se nemusí projevovat žádnými příznaky. Nesoulad mezi požadavkem srdečního svalu na přísun kyslíku a živin a možností chorobně změněných cév tuto potřebu pokrýt se však v průběhu onemocnění většinou různě rychle zvětšuje. Tak se postupně rozvinou příznaky onemocnění, které nazýváme angina pectoris (čti pektoris). Projeví se obtížemi, které jsou obdobné jako u rozvíjejícího infarktu, jsou však podstatně mírnější a trvají kratší dobu. Obvykle několik desítek vteřin až pár minut. Vznikají především při námaze, jako je chůze do schodů nebo do kopce, dobíhání autobusu, zvedání břemen apod. Vznik obtíží podporuje např. rozrušení, kouření cigaret, chlad. První projevy takových obtíží nebo častější, případně intenzívnější bolesti i po menší zátěži (u těch, co anginou pectoris již trpěli) by měly vést nemocného k bezodkladné návštěvě lékaře. Včasné vyšetření a léčení (příslušná úprava životosprávy a léky, případně operace) mohou zabránit rozvoji onemocnění a jeho vyústění do infarktu.

  • V čem je nebezpečí infarktu a jak je lze snížit?

Srdeční infarkt přímo ohrožuje funkci srdce jako pumpy. Tím je ohroženo zásobení všech tkání kyslíkem a živinami, přičemž k nejcitlivějším strukturám v lidském těle patří jeho životně důležitá centra.

V časných fázích infarktu, mnohdy ještě před plným rozvinutím popsaných příznaků mohou vzniknout poruchy srdečního rytmu. Závažné formy poruch srdečního rytmu provázejí vždy alarmující příznaky, jako jsou těžká dušnost, silná nevolnost, bledost a intenzívní pocení, až různé stupně ztráty vědomí. Poruchy srdečního rytmu mohou být příčinou náhlého zhroucení krevního oběhu, až „vteřinové“ smrti. K příhodě dojde mnohdy naprosto nečekaně.

Život nemocnému v případech spojených s bezvědomím může zachránit jen neprodlený pokus o obnovení základních životních funkcí zevní srdeční masáží a dýcháním z úst do úst. Protože k těmto situacím dochází často v běžném životě, tj. bez přítomnosti lékaře, měl by každý z nás ovládat tento základní, život zachraňující postup první pomoci. K úspěšnému provedení první pomoci není třeba žádné zvláštní výbavy. Je však nezbytné znát správný postup, mít s ním určité praktické zkušenosti a především neváhat poskytnout pomoc včas. Potřebné znalosti získávají děti a mládež ve škole, dospělí si je většinou mohou osvěžit v rámci různých kurzů a školení. Bylo by však třeba, abychom seznámení se s technikou poskytování první pomoci věnovali všichni více pozornosti, protože naše neznalost či váhání může stát i život někoho blízkého.

Pokud dojde k rozvoji infarktu, pak o přežití nemocného rozhoduje rozsah poškození srdce. V příznivém případě se infarkt zhojí jizvou. Ta je však v porovnání s původní svalovinou funkčně méněcenná, což znamená, že není schopná aktivního stahu. Čím byl infarkt větší, tím je i po úspěšném zhojení srdeční sval méně výkonný.

Cílem léčby v prvních fázích onemocnění je zabránit vzniku smrtících poruch srdečního rytmu a co nejvíce omezit rozsah poškození srdečního svalu. Toho lze dosáhnout především okamžitým snížením zátěže srdce. Při rozvoji příznaků těžké anginy pectoris nebo infarktu (což mnohdy zpočátku nelze od sebe odlišit) může tedy pomoci především tělesný i duševní klid a co nejvčasnější lékařská pomoc (např. Rychlá záchranná pomoc – znáte její telefonní číslo ve vašem okrese?). Do příjezdu lékaře by měl být nemocný pohodlně uložen, v klidu, a podle možnosti by neměl zůstávat sám. Léčí-li se nemocný léky např. pro anginu pectoris, pro vysoký krevní tlak nebo pro jiná srdeční onemocnění, je většinou od svého lékaře poučen, který lék má při vzniku určitých obtíží užít a v jakém dávkování.

  • Je infarkt častým onemocněním?

Ano, je. V letech 1990-1993 bylo postiženo infarktem z 10 000 obyvatel České republiky ve věku 25-65 let v průměru 54 osob. U mužů se infarkt vyskytoval v průměru 4x častěji než u žen. S přibývajícím věkem se rozdíl v jeho výskytu mezi muži a ženami rychle zmenšoval. Ve vyšších věkových kategoriích byl navíc výskyt infarktu významně častější. Do 4 týdnů od počátku onemocnění zemřelo 44 % mužů a 42 % žen! Tyto údaje patří v Evropě mezi nejhorší.

  • Je známo, co zvyšuje pravděpodobnost onemocnění infarktem?

Riziko vzniku infarktu zvyšují ty faktory, které urychlují rozvoj aterosklerózy, anebo ty, které zvyšují pravděpodobnost rozvoje trombózy srdečních cév. Říkáme jim zkráceně rizikové faktory. Z praktického hlediska je důležité, zda můžeme účinek určitého faktoru na naše zdraví my sami ovlivnit, nebo zda faktor ovlivnit nemůžeme. Z toho hlediska tvoří rizikové faktory dvě skupiny:

Faktory, které nemůžeme ovlivnit, jsou např. věk, pohlaví, dispozice zděděné po rodičích apod. Je dobře o vlivu těchto faktorů vědět a počítat s nimi.

Faktory, které můžeme my sami významně ovlivnit, většinou souvisejí s naším životním stylem. Jsou to např. kouření, stravovací návyky, míra tělesného pohybu, naše schopnost zvládat stres, umění odpočívat apod. Tyto a zvláště další rizikové faktory, jako jsou např. vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků v krvi atd. můžeme účinně ovlivnit především ve spolupráci se svým lékařem.

  • Jsou všechny rizikové faktory stejně významné?

Nejsou. Postupně bylo v odborné literatuře uvedeno přes 200 rizikových faktorů. Kouření cigaret, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka, fyzická nečinnost a psychosociální stres jsou považovány v současnosti za nejvýznamnější rizikové faktory. U těchto a některých dalších faktorů bylo prokázáno, že při současném výskytu se jejich vliv nesčítá, ale násobí.

  • Lze snížit pravděpodobnost, že právě já dostanu srdeční infarkt?

Do jisté míry ano. Pravděpodobnost vzniku infarktu může být tím menší, čím dříve a čím více rizikových faktorů se vám podaří z vašeho života zcela odstranit.

Cílevědomé změny ve vašem vlastním životním stylu, směřující k uchování a posílení zdraví, je však nutno dělat bez zbytečného prodlení. Pouhý pocit nepřítomnosti choroby totiž neznamená, že právě vy nepatříte mezi osoby významně ohrožené vznikem srdečního infarktu.

  • Co mám tedy udělat nejdřív?

Chcete-li si uchovat co nejlepší zdravotní stav po co nejdelší dobu, pak se zajímejte o vlastní zdraví. Především je potřeba se podrobně seznámit s vlastním zdravotním stavem a s riziky, kterým jste vystaveni. Měli byste si umět odpovědět především na tyto otázky:

  • Kouření poškozuje zdraví. Skrytě, ale nepochybně! Respektuji tento poznatek?
  • Je normální moje hmotnost? Normální hmotnost v kg = výška v cm mínus 100. Přesnější je „index tělesné hmotnosti“, tj. hmotnost vyjádřená v kilogramech dělená druhou mocninou výšky udané v metrech. Hodnota indexu by měla být u žen nižší než 23, u mužů nižší než 25. Vyšší hodnoty svědčí o otylosti. Hodnoty nad 30 znamenají u mužů i žen prognosticky velmi závažný stupeň obezity. (Např. při váze 72 kg a výšce 176 cm vypočteme BMI = 72 : (1,76 x 1,76) = 23,2)
  • Jsou normální hodnoty mého krevního tlaku (TK)? Hodnota TK se v našich podmínkách může poněkud měnit s věkem. Relativně nízké hodnoty TK dávají příznivější vyhlídky. Normální hodnoty TK jsou 140/90 mm Hg a nižší. Velmi však záleží na okolnostech měření. Změřenou hodnotu krevního tlaku proto konzultujte se svým lékařem.
  • Je normální hladina tuků v mé krvi? Hodnota cholesterolu stanovená za přesně definovaných podmínek by neměla převyšovat 5,1 mmol/l.
  • Pravidelná pohybová aktivita prospívá zdraví. Věnuji alespoň 10 minut denně, nebo 20-30 minut 3x týdně dostatečně intenzivnímu pohybu?
  • Znám zásady zdravé výživy a vybírám si z dostupných pokrmů takové druhy a v takovém množství, které mi zdraví upevňují?

Nikdy není pozdě chtít na všechny otázky odpovědět „ano“. Pokud neznáte příslušný údaj (např. hladinu cholesterolu v krvi, hodnotu krevního tlaku apod.), nebo pokud vás vaše pravdivá odpověď na uvedené otázky neuspokojuje a zjištěné hodnoty ukazují, že i vy patříte mezi nositele rizikových faktorů, neváhejte se poradit se svým lékařem. Neostýchejte se, váš lékař přece není vaším soudcem. Budete-li si to přát a věnujete-li mu důvěru, může se stát vaším rádcem a pomocníkem a pokud sám nemůže pomoci, může vám pomoc zprostředkovat. Chtít být zdráv však za vás ani při největší snaze nemůže.

  • Proč patří kouření mezi nejvýznamnější rizikové faktory?

Je totiž mimo veškerou pochybnost prokázáno, že kouření svým účinkem na organismus urychluje rozvoj aterosklerotických změn ve stěně tepen srdce, mozku, nohou i jinde. Kouření však poškozuje zdraví mnohostranně a v žádném případě se neslučuje se zdravou životosprávou. Natož s cílenou prevencí nebo léčbou chorob srdce a cév.

  • Jaký je vlastně vztah výživy k infarktu?

Minulé civilizace, pokud máme zprávy, znaly vliv jídla na tělesný i duševní stav člověka. Řada náboženství ve svém učení vyčleňovala jídla „čistá“ a „nečistá“ a zařazovala do stravovacích návyků očistné půsty. Dnes uznáváme, že to byla v daných podmínkách moudrá opatření, i když na jejich tehdejší zdůvodnění můžeme mít různý názor.

Druh, množství stravy a způsob její konzumace mají nepochybně vliv na zdravotní stav člověka. Chceme-li zabránit rozvoji změn v našem těle, které vedou ke zvyšování rizika vzniku infarktu, pak bychom si měli především pamatovat:

Přívod energie (tedy vlastně vše to, co „spořádáme“) je rozhodující pro vznik obezity. Je prokázáno, že u obézních lidí dochází významně rychleji k rozvoji aterosklerózy. Jíst bychom měli právě tolik, kolik je třeba k udržení náležité hmotnosti při našem způsobu života. A to nejlépe poznáte opakovaným vážením se. Ne nadarmo se říká, že „vážit se znamená zkoumat své zdraví“. Prvním krokem k odstranění obezity jinak doposud zdravého člověka může být zásada: Pravidelně jíst, až když je hlad, nikoliv vždy, když je chuť. Postup při redukci hmotnosti u nemocných je dobře vždy konzultovat s lékařem. Někomu přináší jídlo uklidnění. Tak se stává, že časté a vydatné „krmení se“ užívá k zahánění starostí. Spolehlivějším prostředkem k zahnání starostí je aktivní činnost. Nejlépe taková, které sama o sobě nebo svým výsledkem přinese uspokojení. Sókrates v této souvislosti uváděl: „Je třeba jíst, abys žil, ne žít, abys jedl“.

Přívod tuků v potravě nepochybně zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Přívod všech tuků za den by měl tvořit asi 30% celkové energetické dávky, tj. té, při které si udržujeme svoji hmotnost na žádoucí úrovni. Skladba požívaných tuků je také důležitá. Podle zásad zdravé výživy je třeba dbát, aby z celkového množství přijatých tuků tvořily významný podíl tuky rostlinné. Zvláště vhodné jsou rostlinné oleje lisované za studena (což bývá uvedeno v označení výrobku). Je také prospěšné zařazovat do jídelníčku pravidelně ryby, jejichž tuk obsahuje vitamíny i další důležité látky vitamínové povahy.

Vláknina je velmi důležitou složkou stravy. Je součástí ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin. Považujeme ji za ochranný faktor před onemocněním aterosklerózou, ale také před rakovinou střev. Je prospěšné sníst denně asi 30 g vláknin, které je obsaženo asi ve 400 g ovoce, zeleniny nebo celozrnných obilovin. Toho lze snadno dosáhnout, pokud se stanou ovoce anebo zelenina součástí každého vašeho jídla a pokud si odvyknete konzumovat výhradně bílé pečivo. Tím si zajistíte přísun vitamínů a tzv. stopových prvků. Z těchto důvodů je pravidelný příjem ovoce, zeleniny a případně i obilovin považován za významný přínos pro ochranu zdraví a prevenci nemocí. V našem tradičním jídelníčku však je doposud obsah vláknin velmi malý.

Obsah rafinovaných cukrů a soli je naopak v naší stravě neobyčejně vysoký. Mnohé ženy v roli maminek a babiček si ani neuvědomují, že svými vlastními návyky zásadně ovlivňují postoj dětí od nejútlejšího věku k obsahu soli a cukru v potravě a k jídlu vůbec. Přesolováním stravy a nadprůměrným obsahem cukru v potravě dětí dochází ke vštěpování nesprávných stravovacích návyků. Všechny druhy cukru jsou z energetického hlediska obdobné a neměly by pokrývat více než 10 % energetické potřeby člověka. Cukry tvoří jen část velké skupiny uhlovodanů (složených cukrů a škrobu), která by měla uhradit 55-60 % energetické potřeby.

Doporučená dávka soli je kolem 5 g/den, zatímco u nás je zvykem konzumovat v potravě celkem asi 15-18 g kuchyňské soli denně. Libujeme-li si v pochutinách např. typu oříšků, brambůrek a v pití minerálních vod, je denní spotřeba soli ještě podstatně větší.

Stanoviska vůči požívání alkoholu jsou plná rozporů. Konzumace kvalitativně nezávadných alkoholických nápojů v množství přibližně do 20-30 gramů na den (v přepočtu na čistý alkohol) není přímo zdraví škodlivá. Toto množství představuje asi 200 ml vína nebo 500 ml piva. U zdravých snad konzumace tohoto množství alkoholu do jisté míry brání rozvoji aterosklerózy. Nadměrné požívání alkoholu však i původně zcela zdravému jedinci zdraví významně poškozuje. Dochází ke zvyšování některých druhů tuku v krvi a tím k vysokému riziku rozvoje aterosklerózy. Pravidelná konzumace nadměrných dávek alkoholu vede k obezitě a poškození jater. Významně zhoršuje vyhlídky nemocných s vysokým krevním tlakem, nepříznivě ovlivňuje cukrovku. Vysoké dávky alkoholu mohou i přímo poškozovat srdce. Vliv alkoholu na psychiku také není zanedbatelný a často je příčinou rozvoje závislosti na alkoholu s následným rychlým zhoršováním tělesného i duševního stavu člověka.

Káva a čaj jsou pochutiny, jejichž střídmá konzumace není pro zdravý organismus škodlivá. Oba nápoje dráždí nervovou soustavu a tím do jisté míry potlačují pocit tělesné i psychické únavy. Zvyšují však také napětí svalstva v cévách. Tak může dojít k vzestupu hodnot krevního tlaku a dochází ke zvýšenému vylučování moči a jejím prostřednictvím též ke zvýšeným ztrátám vápníku, hořčíku a pravděpodobně i dalších prvků z těla. Dlouhodobé nadměrné užívání kávy a čaje může vést k nespavosti a také ke snadné psychické i fyzické únavnosti.

Naši předkové neznali ani zdaleka tak podrobně mechanismus vlivu stravy na zdravotní stav jako my. Věděli však přesně, že „střídmost v jídle, střídmost v pití prodlužuje živobytí“.

Také konzumace jídla vyžaduje určité podmínky. Zvyk jíst ve spěchu zhoršuje svými důsledky celkový zdravotní stav, což může vést k rozvoji předpokladů pro vznik infarktu.

  • Jak zvládat stres?

Pocit životní pohody je velmi důležitým obranným faktorem proti stresu. Základním předpokladem pro vznik a rozvoj pocitu pohody je možnost uspokojení všech základních potřeb člověka: zdravotně nezávadné a bezpečné bydlení, práce přinášející uspokojení, s minimálním rizikem poškození zdraví, finanční příjem v dostatečné výši (je základním předpokladem pro rozvoj zdravého životního stylu), dostupnost stravy připravované z nezávadných a biologicky hodnotných potravin. Na vytváření podmínek pro uspokojování základních životních potřeb se podílí nepochybně celá společnost. Aby to bylo její prioritou, záleží i na nás.

Významným zdrojem stresů pro každého z nás jsou starosti. Proto se je naučme likvidovat dříve, než ony zlikvidují nás. Přiměřená činorodost je jedním z nejlepších léků proti nervovému zhroucení. Pravidelná tělesná činnost, zvláště taková, která přináší člověku radost a uspokojení, je dobrým prostředkem ke zvyšování psychické odolnosti. Zvláště přínosný je v tomto směru intenzivní pohyb v přírodě. Není rozhodující, zda se jedná např. o práci na zahradě, nebo o provozování sportu. Nemocným, ale i zdravým může napomoci k vytváření duševní pohody a k pravidelnému pohybu v přírodě i pes nebo jiný zvířecí partner.

Chceme-li si zachovat duševní zdraví, měli bychom se naučit nepřikládat velkou váhu maličkostem, nepřipouštět si nepřiměřené obavy z nepravděpodobných okolností a situací. Měli bychom se naučit vyrovnávat se s nevyhnutelným a naučit se těžit i z takové situace. „Náš život je takový, jakým ho učiní naše myšlenky“, říkal Marcus Aurelius. Proto by naše nitro mělo být naplněno myšlenkami na klid, odvahu, zdraví a naději. Nepomůže nám věnovat život přemýšlení o „vyrovnání účtů“. Ublížíme více sobě, než našim skutečným nebo domnělým nepřátelům. Pomůže nám také, naučíme-li se počítat s nevděkem. Vždyť staré indické přísloví praví, že „člověk, který očekává vděčnost, je blázen“.

Tvorba a udržení pocitu dobré životní pohody nejsou myslitelné bez harmonických vztahů k našemu okolí. Klíčový význam mají stabilizované partnerské vztahy, včetny vztahů sexuálních. Pohodu v partnerském vztahu však mnohdy více než sex upevňují drobné pozornosti a něžnosti přijímané i poskytované.

Pro pocit dobré životní pohody jsou velmi důležité i vztahy v místě bydliště a na pracovišti. Naučte se pěstovat pozitivní vztah k lidem ve vašem okolí. Zpříjemní, usnadní, zkvalitní a možná i prodluží to život vám i lidem ve vašem okolí.

Je nepřeberné množství okolností, které nám způsobují stres. Je nemyslitelné se všem formám stresu vyhnout. „Žít se stresem to je kumšt“ a na cestě za upevněním zdraví je jeho zvládnutí třeba se stále učit.

  • V čem je význam pohybu?

Mezi množstvím fyzické aktivity a rizikem úmrtí na infarkt je nepřímá úměra (pomineme-li extrémy typu honby za rekordy). Význam pohybu je ve snižování hladiny krevních tuků a v odbourávání hormonů vyplavených do zevního oběhu v souvislosti se stresem. Důsledkem pravidelného pohybu v dostatečném rozsahu je snižování tělesné hmotnosti i snižování hodnot krevního tlaku. Rytmické každodenní cvičení v rozsahu minimálně 10 minut denně, nebo minimálně 20-30 minut 3x týdně také zvyšuje odolnost jedince proti stresu. Jistá míra trénování svalstva, udržování rozsahu hybnosti kloubů spolu s pozitivním a aktivním přístupem k dění v rodině, okolí i ve společnosti přispívá k udržování pocitu dobré pohody a zdraví do pozdního stáří.

Druh pohybu a podmínky jeho provozování je vhodné si vybírat tak, aby vám působily potěšení (chůze, běh, plavání, aerobic, jízda na kole apod.). Pohyb je třeba volit s ohledem na věk a aktuální výkonnost. Základním pravidlem pro všechny věkové kategorie je chodit co nejvíce pěšky.

  • Jsem již po prodělaném infarktu. Jak mohu zlepšit své vyhlídky?

Ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a kardiologem nebo internistou je i v tomto případě vhodné co nejdříve začít se systematickým odstraňováním ovlivnitelných rizikových faktorů a upravit svůj životní styl. Hlavní zásady žádoucí životosprávy jsme již uvedli. K účinnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do normálního života, ale i k sebepoznání a k získání a utvrzení základních návyků zdravé životosprávy může přispět pobyt v lázních, zaměřených na léčbu nemocných po srdečním infarktu.

Život ve stálém strachu a napětí je nejlepší cestou k dalším zdravotním komplikacím. Proto hovořte se svým lékařem nejen o svých potížích, ale i o svých obavách. Jistě vám poradí sám, nebo vás odkáže na příslušného odborníka. Při rozhodování, které činnosti si po zhojení infarktu již dovolit můžete, a které ještě nejsou vhodné, mějte na paměti, že mezi neovlivnitelné faktory zevního prostředí patří také počasí. Jeho vliv se sčítá s ostatními druhy zátěže. Tak se může stát, že co dobře snesete jeden den, může být jindy nadměrnou zátěží! Neúměrnou zátěž pro vaše srdce většinou signalizují projevy bolestí typu anginy pectoris, pocit nepravidelné srdeční činnosti, nouze o dech, neobvyklá únava, případně zhoršení spánku po dané zátěži.

S hodnocením těchto pocitů vystačíte při posuzování míry zátěže většiny činností. Pohlavního styku se svým partnerem se po infarktu nemusíte obávat, jste-li schopni bez obtíží např. vystoupat do výše jednoho patra. Při pochybnostech se i v tomto případě zeptejte svého lékaře.

  • Co dodat závěrem?

Moderní doba rychlým využíváním nových poznatků přinesla předpoklady k vytváření blahobytu pro významnou část populace. Stalo se módou stavět na odiv konzumní způsob života. Je otázkou, zda a jak přispívá k tvorbě skutečné životní pohody. Jisté však je, že za tento způsob života platíme mimo jiné civilizačními chorobami. Infarkt a jiné choroby srdce a cév mezi nimi zaujímají čelné místo.

Pokrok zaznamenala i medicína. Rychlý rozvoj diagnostických metod, výroby léčiv i rozvoj moderních operativních léčebných postupů umožňují zkvalitnit i prodloužit život mnoha nemocným. Moderní poznatky medicíny však stále více potvrzují, že nejlepší je chorobám předcházet.

Umět vytvářet životní pohodu sobě i jiným, střídmě konzumovat pestrou stravu, mít dostatek přiměřeného pohybu, umět účelně vynakládat čas na práci i odpočinek a být nezávislý na kouření, alkoholu a jiných drogách. To jsou ve stručnosti hlavní zásady moderního, zdravého životního stylu. Jsou považovány za základ prevence infarktu i řady dalších poruch tělesného i duševního zdraví.

„Zdraví je dobro, o němž nevíme, dokud je neztratíme“, říká latinské přísloví. A víme, že za peníze je pořídit nelze.