Úvod

Ordinace pro choroby srdce, cév a krevního oběhu (dále Ordinace) zahájila svoji činnost dne 15.11.1992 na základě souhlasu Okresního úřadu v Jindřichově Hradci. Bezprostředním podnětem ke vzniku tohoto nestátního zdravotnického zařízení bylo rozhodnutí tehdejšího ředitele OÚNZ o propuštění všech lékařů, kteří v té době poskytovali péči  ambulantním pacientům ve specializovaných ordinacích polikliniky, pokud by neprivatizovali svoji činnost do určeného termínu.

Ordinace tak  přímo navázala na činnost kardiologického pracoviště MUDr. Lubomíra Berky, CSc., které v 70 a 80. letech kromě běžné ambulantní činnosti organizovalo ve spolupráci s několika obvodními lékaři v okrese Jindřichův Hradec v rámci tzv. Kardiovaskulárního programu systém péče o nemocné s vysokým krevním tlakem a o nemocné po srdečním infarktu. Problém s obhospodařováním výrazně se zvyšujícího objemu dat vyšetřovaných, léčených a sledovaných nemocných vedl přímo k zájmu o informační technologie. Tak se stalo, že již v 80. letech byla dokumentace nemocných v ambulanci ordináře pro kardiologii vedena na personálním počítači. Také praktičtí lékaři podílející se na projektu péče o kardiaky byli mezi prvními v republice,  kteří v rámci výzkumného úkolu řešeného kardiologickým pracovištěm prakticky využívali v ordinacích PC počítače.  Původním záměrem bylo úzce propojit   informační systém ambulantních pracovišť s nově založeným výpočetním střediskem nemocnice. Změnou  systému zdravotní péče však spolu se zánikem Okresních ústavů národního zdraví došlo v mnoha směrech k oddělení ambulantní a nemocniční péče. (Teprve v pozdějším období si lůžková oddělení nemocnice v J. Hradci začala opět vytvářet část ambulancí pro vybrané pacienty nemocničních lékařů,  většinou však bez návaznosti na ostatní ambulantní péči.)

Geografická vzdálenost pracoviště od tehdejších kardiologických center vedla m.j. také k tomu, že interní oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci, v souvislosti s aktivitou kardiologa,  patřilo  mezi první “periferní” pracoviště, které již počátkem 80 let získalo s pomocí 33 sponzorů první ultrazvukový přístroj k vyšetřování srdce a ostatních struktur těla.

Po vynucené privatizaci se mohl (či spíše musel) kardiolog plně soustředit na rozvoj ambulantní péče. “Tržní” chování nemocnice ve svých důsledcích vedlo k nutnosti plně vybavit kardiologické pracoviště vyšetřovací technikou pořizovanou na leasing a úvěry. Úroveň úhrad zdravotní péče vedla k nutnosti významně prodloužit pracovní dobu. Pacientů bylo vždy více, než mohla ordinace pojmout. Postupně se však podařilo pořídit a po zácviku postupně se zvětšujícího počtu zdravotních sester také plně využívat spektrum vyšetřovacích metod v současném rozsahu (viz).

Dosažení současné úrovně péče o nemocné s chorobami srdce a cév (a nyní i o diabetiky) by nebylo možné bez souhlasného stanoviska hlavních zdravotních pojišťoven regionu, především VZP ČR.  Rozšiřování spektra vyšetřovacích metod bylo vždy nezbytné podrobně zdůvodnit a prodiskutovat. Výsledkem je stav, kdy nemocným  v naší ordinaci standardně poskytujeme péči,  která v mnoha dalších regionech není běžně dostupná (dle přímého sdělení nemocných).

Poznání prognostické závažnosti cukrovky pro nemocné s chorobami srdce a cév spolu s problémy se zajišťováním náležité kompenzace diabetu u nemocných léčených v Ordinaci vedlo k požadavku a následně ve výběrovém řízení i k získání diabetologického úvazku pro Ordinaci. V té souvislosti jsme změnili název pracoviště na Ordinaci pro kardiovaskulární choroby a diabetes. Každodenní praxe totiž  prokazuje, že funkci srdce a cév není radno oddělovat od jejího metabolického zajištění a dysfunkce jednotlivých podsystémů má vždy důsledky pro funkci celého organismu. Proto nemocné s chorobami srdce a cév je nezbytné systematicky vyšetřovat na přítomnost cukrovky a v případě zjištění  ji včas a náležitě léčit. Stejně pečlivě je třeba nemocné s cukrovkou vyšetřovat na přítomnost chorobného postižení srdce a cév a cílevědomě komplikacím kardiovaskulárního systému předcházet. Snaha lékařů je však marná, pokud nemocný sám nemá na vlastním vyšetření a léčení zájem…

Doposud poslední organizační změnu v chodu  Ordinace vyvolala neutěšená situace v péči o nemocné s chorobami srdce, cév a s diabetem na Dačicku. Tak se stalo, že koncem první dekády nového století  neustále rostl  počet nemocných s uvedenými chorobami, kteří mnohdy akutně a ve značně nedobrém zdravotním stavu dojížděli do 40 km vzdálené Ordinace v Jindřichově Hradci. Naléhavostí svého stavu m.j. významně prodlužovali čekací dobu jinak řádně objednaných a na určitý čas pozvaných nemocných .
Po nelehkých jednáních se zástupci města Dačice a později i po výměnách názorů s vedením kraje a krajské pobočky VZP ČR pracovníci Ordinace vstoupili do konkursního řízení vypsaného jihočeským Krajským úřadem a po výběrovém řízení  dnem 1.7.2009 otevřeli detašované pracoviště orientované na vyšetřování a léčení nemocných s kardiovaskulárními chorobami a s diabetem v Dačicích. K tehdejšímu rozhodnutí přispělo i samo město Dačice, které kompletně zrekonstruovalo a částečně vybavilo prostory detašovaného pracoviště Ordinace.  Péči o nemocné v Dačicích však zajištují na část úvazku v oboru kardiologie a diabetologie lékaři z jindřichohradeckého pracoviště.  Nemocní z Dačicka nemusejí dojíždět na pracoviště do J. Hradce.  Kapacita pracoviště věnovaná péči o nejpotřebnější nemocné v Dačicích však chybí v J. Hradci.  Proto hledáme další spolupracovníky pro pracoviště v J. Hradci i v Dačicích. (Péče o zdraví však není – naštěstí – jen záležitost lékařů. Pomalu se rozvíjejí také občanské iniciativy, viz např. občanské sdružení Zdraví pro Dačicko.)

Pokrok vědy a techniky nabízí pro nemocné s chorobami srdce, cév a s diabetem v současnosti neporovnatelně větší možnosti vyšetřování a léčení , než tomu bylo i v jen nedávné minulosti. Je  přáním i potěšením všech pracovníků Ordinace tyto možnosti i nadále rozvíjet a využívat v každodenní péči o naše pacienty.

MUDr. Lubomír Berka, CSc.